Hledali jsme kemp, kde strávíme noc. Počasí nám moc nepřálo. Z katalogu kempů, který jsme dostali, se nám líbil kemp Rondinara, který je nad přenádhernou pláží stejného jména. Cesta do kempu byla… krkolomná? Úzké cesty, jedny z nejužších, jaké jsme na Korsice projížděli. A na té mini cestičce kráva. Jen se rozhodla se projít. 🙂
A ač je teprve polovina června, byl kemp úplně plný. A ani nás neoslovil. Potřebujeme hodně prostoru! A pláž? Chceme se vrátit do San Ciprianu! Tam bylo v porovnání s Rondinarou liduprázdno!
Takže, ač už se téměř smrákalo, jeli jsme jižněji, do Pertamina Village, příjemného kempu na vrcholku kopce, kde měli krásné vilky s jacuzzi a pár volných “plácků” přesně pro naše auta.
Na druhý den, protože nebylo ani moc teplo, sjeli jsme jen z kopce dolů a před námi se objevilo překrásné Bonifacio.
Tohle kouzelné městečko na samém jihu Korsiky s vápencovými útesy nás pohltilo. Takové výhledy se jen tak nevidí. Kompozice Starého města a útesů je impozantní. Točí se Vám hlava z toho, jak jste vysoko a pod Vámi je rozbouřené moře, které se bije o skály.
A protože jsme byli tak nadšení z toho, co vidíme, rozhodli jsme se, že si na druhý den projdeme útesy a na doporučení najdeme v útesech schovanou jeskyni. Cesta k jeskyni vede kolem příjezdové cesty, je schovaná a asi o ní ani moc lidí neví. Bylo tam 8 lidí a z toho nás je 6.
Pro dospělé je cesta pohodová, pro malé děti je taky schůdná, ale musíte dávat pozor. Vápenec děsně klouže. Ale pak se za odměnu můžete kochat. Kochat se opačným pohledem od moře směrem na Bonifacio.
A to stojí za to!
