Čekala nás cesta na sever. Už nemáme moc času do odjezdu trajektu zpět na pevninu a chceme toho vidět ještě tolik! Rozhodli jsme se, že pojedeme směrem do hor, přes Korsický národní park, abychom viděli i vnitrozemí. Tohle nás lákalo už od začátku. Vidina dobré kávy od místních, malé námestíčko a nikde žádní turisté. A okolo vysoké hory. Překvapilo mě, že nejvyšší hora Monte Cinto je ve výšce 2 706 m n.m. Fíha!
Cestou nevím, co dříve fotit, výhledy jsou překrásné. Několikatunové kameny, které na sobě drží nevíme jakou silou. Moře, které je daleko, ale díky výšce vidíte i na něj. A ty vesničky…
A Vivario…
Malá vesnička v centrálni Korsice, kde bylo prokázáno nejstarší osídlení z doby před 6000 lety př. n. l. Neskutečné!
A ta pohoda. Přesně tak jsem si to vysnila. Mini námestíčko, kde seděli místní pod obrovským platanem a hráli karty. Ostatní se dívali na MS ve fotbale, ženy si dávaly kávu a povídaly si. Splynuli jsme. Taky jsme si dali kávu, děti místní limo a všichni místní psi už byli našimi psy. Hned jsme se seznámili, povídali, koštovali a nechtělo se nám tohle místo opustit. Chceme zůstat, ale už se opět smrákalo a my potřebovali najít místo pro přespání. Nakoupíme zásoby domácího sýra a sušené šunky, čerstvě upečenou bagetu a vyrážíme. Jen kousek dál, na doporučenou farmu / kemp Peridundellu.