Tak tenhle kemp doporučím všem, kteří milují pobyt na horách, nepotřebují žádný “luxus” (jako bazény, průlezky a obchody) a chtějí si užívat krás přírody s vymoženostmi, jako je teplá sprcha, fungující toaleta a velmi příjemný majitel! A co teprve ta ranní jóga s tak krásným výhledem!?
Už jsem psala, že korsičané používají jejich vlastní jazyk a anglicky se jim FAKT mluvit nechce? :)) A přitom se i tak nádherně domluvíte, třeba jako já s milým majitelem kempu a pokecáte o místní dopravě, o tom, kam zajet a co vidět a přitom se na sebe usmíváte a přijde vám, že vlastně všichni mluvíme jedním jazykem.
A tak nás poslal vysokohorským vláčkem, směřujícím do Ajjacia, k nedaleko vzdáleným vodopádům.
Nádraží bylo jako z doby před 1. světovou válkou. Vlastně vypadalo, že tam ani nic nejezdí. A on jel. Vlak. Vlastně jsme ani nečekali takový luxus. Ani průvodčího, který nás mile “skásnul”. 🙂
A ač jsem chtěla vyfotit alespoň pár snímků toho, nad jakýma propastma jedeme, okna vlaku byla tak poškrábaná, že by se daly zaostřit tak jedině škrábance. Takže o ty výhledy se nepodělíme.
Cesta k vodopádům mi připomínala procházku v Beskydech. Nic, co by naznačovalo, že jsme na Korsice. A pak vodopády. No… možná i to je trošku nadnesené, ale bylo to půvabné. Takže hezká procházka, ale nic, co byste neviděli u nás “doma”.
Asi si to s milým majitelem kempu ještě vyjasním! :))
